Evropa se v poslední zhruba dekádě potýká se sérií krizí, které byly vesměs importovány zvenčí a mimo jiné přinesly změnu nálady ve společnosti. "Od migrační krize žijeme ve stavu zvýšené nejistoty a strachu. A strach je bratrem nenávisti," řekla místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová českým právničkám a manažerkám, když přemítala nad otázkou, proč se základní evropské hodnoty stávají předmětem kontroverzí a sporů. Setkání v centrále Evropské komise v Bruselu se uskutečnilo v rámci projektu #PRVNÍCH100LET.
Zlo, jak píše americký profesor Philip Zimbardo, je v každém z nás a když se mu nestanoví hranice, naroste do hrůzných rozměrů. "Já vždycky říkám, že zlo je automatické a dobro se musí organizovat," prohlásila Věra Jourová. Dodala, že nepatří mezi ty, kteří ze všech problémů dneška viní sociální sítě. Určitě ale sehrály významnou roli, protože nahánějí kvůli svému byznysu lidi do názorových bublin. Nově pojmenovávaným fenoménem je pak rozvoj solidarity založené na nenávisti k jiným bublinám. "Výzkumy mluví o tom, že tohle začíná být jeden z nejsilnějších motivů pro konání lidí," uvedla Jourová.
Lidstvo přitom podle ní po staletí pracovalo na odstraňování těchto bariér a na vytvoření tolerantnější a inkluzivnější společnosti. Sociálním sítím se ovšem do značné míry podařilo nahnat lidi zpátky do kmenů. "Nejenom, že v podstatě možná nevědomky, jakýmisi zadními vrátky, vytvořily tuhle katastrofu, ale ještě na ní vydělávají miliardy. My se snažíme omezit ten byznys, získat právo podívat se, jak jsou nastaveny jejich algoritmy, protože když se tomu nechá volný průběh, tak prostě nejlépe prodávají nenávist, sex a prachy," vysvětlila Věra Jourová. Miliony uživatelů pak sedí v pohodlí a anonymitě svých obývacích pokojů, a nechávají volný průchod zlu, které v nich je.
Když se právě v době vrcholící migrační krize v půli minulé dekády rozjela na sociálních sítích a v internetovém prostředí lavina nenávisti a urážek, české eurokomisařce to připomnělo, co psali američtí psychologové už v devadesátých letech – že se o sobě jednou dozvíme víc, než bychom chtěli vědět a na povrch vyjdou věci, které začnou hýbat společností až ve chvíli, kdy je s nimi konfrontována. "A to je právě ta míra zla, která se v nás ukrývá," uvedla Věra Jourová.
Související články: