Když se řekne Rada EU, právní služba a legislativní proces, zní to jako suchopárné téma pro experty. A přece může jít o nesmírně nabité, poutavé až strhující vyprávění. Jen se ho musí ujmout Andrea Westerhof Löfflerová. Česká právnička působí v právní službě Rady EU už bezmála 20 let a je to podle ní práce tak zajímavá, různorodá a naplňující, že se za ty dvě dekády nikdy nenudila. Nenudily se ani české právničky a manažerky, které si Andreu mohly poslechnout přímo v centrále Evropské komise, v bruselské budově Berlaymont, kam zavítaly s projektem #PRVNÍCH100LET. Vyslechly si pozoruhodný osobní příběh protkaný spoustou vhledů do fungování vrcholných sfér Evropské unie.
Nepředvídatelná událost, aneb když se člověk zamiluje
Andrea Westerhof Löfflerová si sama ráda utahuje z nevyslovitelnosti svého příjmení. Přišla k němu na své profesní cestě a může za něj, jak jinak, láska, ale také někdejší zachraňování bank českým státem. Nicméně nepředbíhejme. Absolventka Právnické fakulty Univerzity Karlovy po studiích nastoupila do advokátní kanceláře a v rámci svých pracovních začátků vyrazila v druhé půli devadesátých let na dvouměsíční stáž k pařížské advokátní komoře. Tam pochopila, jakou perspektivu má evropské právo, takže se po návratu do Česka rozhodla přihlásit na jeho postgraduální studium v Paříži. Byla přijata a po ročním studiu hledala ve své domovině práci, kde by nabyté znalosti mohla uplatnit. Na pohovoru v kanceláři Kocián, Šolc, Balaštík jí řekli, že chtějí v Bruselu založit pobočku a co tomu říká. "Já jsem řekla: prima," zavzpomínala Andrea na prvopočátek své bruselské kariéry.
Bylo to v říjnu roku 2000 a ještě více než dva roky strávila v Česku, kde se věnovala zejména soutěžnímu právu a veřejným podporám. Pak ale přišel leden 2003 a Andrea skutečně vyrazila do Bruselu do nové pobočky kanceláře KŠB. "Nejprve to bylo na půl roku, protože nikdo nevěděl, co z toho záměru bude. A vidíte, pořád jsem tady," podoktla k nevyzpytatelnosti životních cest Andrea. Její zahraniční angažmá se prodlužovalo o další a další pololetí, až nastala nepředvídatelná událost, a sice, že se zamilovala. Mohla za to, jak už bylo řečeno, státní pomoc, která směřovala tuzemským bankám v potížích. Evropská komise před vstupem Česka do unie řešila, že tuzemské finanční ústavy byly tímto způsobem na trhu zvýhodněny a vznikl spor, v němž Andrea zastupovala Českou národní banku. "Při té příležitosti jsem poznala svého budoucího muže, kterým mi zprvu vůbec nebyl sympatický, ale to se nějak změnilo," pobavila své posluchače Andrea.
Najednou bylo jasné, že v Bruselu musí zůstat, a tak se přihlásila do jednoho z konkurzů, které v té době byly vypisovány pro lidi z nových členských států, aby i ony dostaly adekvátní zastoupení v aparátu unie. Vybrali si ji v Evropské radě, kde letos koncem roku završí druhou dekádu svého působení.
Neexistuje nic jako Bruselský diktát
Svou právní službu má každá ze tří základních institucí EU, tedy Evropská komise, Evropský parlament i Rada EU. "Může se vám to zdát zbytečné, může se vám to zdát nelogické, ale každá ta instituce má svoji vlastní roli a svoji politiku," vysvětlila Andrea. Většina unijních legislativních počinů vychází z Evropské komise, která je navrhuje. Na Radě EU pak každý z členských států přináší svůj postoj k danému návrhu. Projednávání začíná pracovními skupinami. Co se nedá vyjednat na této úrovni, posunuje se výš na výbor stálých zástupců. To už nejsou odborníci v dané věci, ale diplomaté, kteří neřeší technické detaily, ale politická vyjednávání a často i politické obchody, kdo komu v čem ustoupí za co. Vrcholnou úrovní je pak rada ministrů či premiérů, která k návrhům přijímá konečné stanovisko.
"Ráda říkám, že tady není nic jako bruselský diktát. To je opravdu strašně zavádějící a totálně populistická věta, která by měla být vymazána, protože je nesprávná. Vždycky tu jde o vyjednávání a k přijetí návrhu na radě je třeba kvalifikovaná většina. V základních otázkách, jako jsou změny zakládajících smluv, společná zahraniční a bezpečnostní politika nebo třeba daně, je pak nutná jednomyslná shoda, takže i ty nejmenší státy jako Malta mohou vše zarazit," zdůraznila Andrea Westerhof Löfflerová.
Úkolem právní služby, která je vždy přítomna na všech úrovních projednávání, je poskytovat právní rady, ale v případě potřeby i intervenovat. "Zcela lakonicky řečeno, nemáme za úkol nic menšího než dávat pozor, aby rada ministrů nepřijala nějakou právní hloupost, kterou někdo vzápětí úspěšně napadne u Evropského soudního dvora," shrnula Andrea. Vyžaduje to nejen znalost práva, ale i schopnost diplomacie, protože člověk musí vědět, kdy má mluvit, aby byl správně vyslyšen.
Služba pro 27 pánů
Nutné jsou ale i další předpoklady, například kolegialita. Zástupce právní služby na radě nemluví za sebe, ale za právní službu jako celek, takže nemůže předestírat svůj názor, ale postoj celého tělesa, které má dnes 60 členů. Zároveň je třeba vysoké erudice, protože zástupce právní služby si musí být jistý, že to, co říká, obstojí. Být mimo by znamenalo těžkou ránu pro kredibilitu právní služby.
"Strašně důležité pro nás také je, že jsme naprosto nezávislí," podtrhla Andrea. Právní služba Rady EU má 27 pánů v podobě 27 členských států, ale žádnému nesmí stranit, protože to by opět bylo smrtící pro její důvěryhodnost. Stejně tak se nesmí bát říct i nepříjemné věci, jako že na stole je něco protiprávního. Nemá ale žádné právo veta, ministři či premiéři si mohou prosadit svou.
Kromě právního poradenství je další základní rolí právní služby Rady EU "poprodejní servis", jak to Andrea hezky nazvala, tedy obhajování Rady ve sporech. "Když někdo napadne přijatý právní akt u Evropského soudního dvora, stávají se z nás advokáti a vysvětlujeme Evropskému soudnímu dvoru, proč je podle nás příslušný akt v pořádku," přiblížila Andrea. Právní službě se přitom i stane, že je až příliš úspěšná a obhájí normu, proti níž se na radě stavěla, ale ministři ji nevyslyšeli. "Pak nám bylo řečeno: no vidíte, takže to nebylo protiprávní," pousmála se Andrea.
Protože 60 právníků musí obsáhnout celou právní agendu, kterou se Rada zabývá, má každý nějaký obor specializace. Andrea Westerhof Löfflerová se vypracovala do pozice seniorní právní poradkyně a už osm let se věnuje ekonomickým a finančním záležitostem, takže v podstatě všemu, co souvisí s penězi. "Práce v právní službě Rady mě naplňuje, protože mám pocit, že to má nějaký význam, že jsem u toho dění a můžu skutečně i velice výrazně ovlivnit, jak bude právní předpis nakonec vypadat. Je to radost, ale i strašná odpovědnost, " vyznala se Andrea.
Související články: