top of page

V korporátu je hej? Firemní právničky si pochvalují hlavně pestrost agendy

Do debaty Právničky LIVE! projektu Prvních 100 let a portálu Info.cz přijaly tentokrát pozvání tři právničky, které působí v korporátních vodách. Eva Pallová z D.A.S. právní ochrany, Petra Bernklau z Komerční banky a Martina Absolonová z Vodafonu se podělily o vzpomínky na začátky svých kariér i další zkušenosti podnikových právniček.


Eva Pallová z D.A.S. právní ochrany, Petra Bernklau z Komerční banky a Martina Absolonová z Vodafonu

Inspirace americkým seriálem či „hlava v oblacích“. I tak by se daly popsat začátky kariér dnes úspěšných firemních právniček. Jak přiznává Eva Pallová, v době svých středoškolských studií byla fanynkou seriálu z právnického prostředí Ally McBealová a po vzoru její hlavní hrdinky chtěla po maturitě jít cestou trestního práva. Coby absolventka právnické fakulty pak ale záhy zjistila, že praxe v advokátní kanceláři je nesmírně časově náročná, a vydala se tedy jiným směrem. „Šla jsem do neziskovky Sdružení obrany spotřebitelů, což mě velmi naplňovalo. Pak jsem zkusila státní správu a nakonec tyto zkušenosti zužitkovala v D.A.S. pojišťovně,“ přiblížila svou životní dráhu.


Velmi netradiční je kariérní zkušenost Petry Bernklau. Její středoškolskou představou byla profese v letectví, čemuž nahrávala i rodinná tradice, a tímto směrem se také její kariéra řadu let ubírala. „Na právnickou fakultu jsem nastoupila 14 let po maturitě,“ říká Bernklau a dodává, že nebýt tohoto úkroku k letectví, byla by dnes spíše asi v advokacii. 


Martina Absolonová zkušenost s působením v advokátní kanceláři má a je za ni ráda. „Zaujalo mě, že tam panovaly mezi lidmi pěkné vztahy. Původně jsem tam šla na zkoušku, ale nakonec tam strávila celé tři roky koncipientské praxe. Bylo to dobré rozhodnutí, protože kancelář byla obecně zaměřená, takže jsem si tam mohla vyzkoušet více oblastí práva,“ popisuje.

 

Na straně slabšího

Na svém současném působišti Eva Pallová oceňuje především pestrost agendy, s níž se setkává. „Každý den narážím na různé problémy našich klientů, od reklamací po problémy s nájmem bytu či prodejem nemovitosti. Líbí se mi také, že s klienty zůstáváme stále v bezprostředním kontaktu,“ pochvaluje si. 


Specifikem firemního právníka u větší korporace je podle Martiny Absolonové to, že má přiděleno nějaké interní oddělení. V jejím případě je to oddělení lidských zdrojů. „Znamená to péči o tu oblast jako celek, včetně třeba návrhů na zlepšení jejího fungování, ale především je třeba zajistit, aby se firemní rozhodnutí týkající této oblasti realizovala v bezpečném prostoru,“ popisuje svou roli.


Právnickou kariéru Petry Bernklau do značné míry tvaroval zmíněný „odložený“ start. „Ke studiu jsem přistupovala jinak, než kdybych začala ve dvaceti letech. Neměla jsem čas ztrácet čas. Měla jsem již jisté zkušenosti a hledala i v tom právu jako takovém trochu něco jiného, více praktického pro využití v životě,“ uvádí. Do světa financí ji přivedla dle vlastních slov spíše náhoda, ale postupem času se jí v strukturách bankovního domu zalíbilo. Nyní má na starosti podobnou agendu jako Eva Pallová, tedy spotřebitele. Obě dámy akcentují důležitost „lidského prvku“ při řešení témat spojených se spotřebiteli. „Spotřebitel je ta slabší smluvní strana, takže člověk musí umět mluvit jeho řečí,“ říká Pallová a dává příklad, že třeba při řešení případu s ředitelkou školy použije jiný slovník než při komunikaci s „naším obvyklým klientem“, řidičem mezinárodní kamionové dopravy. „Je tam i kus psychologie, kdy je potřeba umět citlivě vysvětlovat, pokud třeba šance na úspěch v nějakém sporu nejsou moc vysoké,“ naznačuje Pallová.

 

Proč korporát?

Kdyby měla mladým zájemcům představit působení v roli korporátního právníka a předložit vizi, co je na této profesi zajímavé i z hlediska budoucího vývoje, odpověděla by Martina Absolonová poukazem na možnost získat znalosti z vícerých oborů. „Tím, že spolupracujete třeba s finančním oddělením, s daněmi, s technickým oddělením pro komunikace, kde se neustále vyvíjejí nové technologie, můžete se vzdělávat v řadě oblastí. Dynamicky se přitom vyvíjí i samo právo nebo právní otázky kolem fungování korporace. Proti praxi v advokátní kanceláři je jiné i to, že jsem se musela naučit jednat s interními klienty a řešit situace, kde byly rozdílné zájmy, a hledat kompromisní řešení. Nelze vymyslet křišťálově čisté právní řešení, ale hledat kompromisy,“ říká právnička Vodafonu.


Podle Petry Bernklau je na korporacích zajímavé, že jsou to „velká tělesa, v nichž je spousta různých agend, zaměření, rozdílní lidé a situace, do nichž se ten případný nastoupivší kolega dostane, a to asi nikde jinde zažít nejde. A pak je zajímavý vlastně neustále přítomný střet mezi tím nejvyšším byznysovým zájmem a jeho pohledem na produkt a pohledem právním. Naučit se toto zvládat, naučit se hledat argumenty, přesvědčit druhou stranu, že to nemá být souboj, ale že se snažíte najít řešení, to je velké umění, které se dá získat podle mého názoru jen v korporaci,“ uzavírá právnička Komerční banky.

 

Kdy a proč vzniká v odděleních podnikových právníků největší stres? Jaké jsou „povolené“ a „zakázané“ fráze v interních týmech diskutujících při komunikaci s klienty? A proč lidé více věří letuškám než právníkům? Sledujte video!



bottom of page