Změna k lepšímu. To je hlavní profesní náplň trojice dam, které se sešly v dalším díle podcastové série Právničky. Do studia INFO.cz, tentokrát improvizovaně zřízeném v kancelářích úřadu vlády, zamířily vládní zmocněnkyně pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková, místopředsedkyně České advokátní komory Monika Novotná a ředitelka kanceláře Notářské komory ČR Berenika Wünschová.
Klára Šimáčková Laurenčíková je výjimečnou účastnicí tohoto podcastu, protože nemá právnické vzdělání. Z podstaty své funkce je však vystudovaná speciální pedagožka s právníky a právničkami v každodenním kontaktu. „Znám osobně spoustu skvělých právniček, které pomáhají posouvat témata, jež si z mého pohledu zasluhují proměnu na systémové úrovni, typicky rovnost žen a mužů, prevence partnerského sexuálního násilí či porodnického násilí,“ uvádí zmocněnkyně a vyjadřuje vděk „za každou ženu, která se rozhodne se veřejně angažovat v agendě lidských práv“.
Sama je přitom v každodenním kontaktu s legislativou. Pro výkon své profese považuje za zásadní obeznámenost s lidskoprávními závazky, které Česko přijalo. „Musím sledovat přijímání evropských směrnic v lidskoprávních tématech, ale přiznávám, že jsem velmi vděčná za spolupráci s experty s právnickým vzděláním na úřadu vlády,“ říká s tím, že si je vědoma, kde její expertíza končí, a užívá si přínosů mezioborové kooperace.
Víc než nutné zlo
Jedním z úkolů Bereniky Wünschové v rámci Notářské komory je narušit zažitou obecnou představu, že úřad notáře je prospěšný jen pro movité osoby. „Jedním z podstatných úloh notářů je ochrana zranitelných osob. V Radě notářství Evropské unie je již několik let hlavním tématem ochrana zranitelných dospělých. To znamená například předběžnými prohlášeními pomoci lidem, kteří vědí, že se ocitnou v tíživé zdravotní situaci, aby mohli ještě za plného vědomí určit, kdo za ně bude rozhodovat. Notář je zárukou právní jistoty, pro občany je to partner a není důvod bát se k němu chodit,“ říká Berenika Wünschová. Podle ní již není na místě vnímat notáře jako nutné zlo, které jen provází pozůstalé smutným obdobím dědického řízení. „Již za života se dá s majetkem smysluplně nakládat, čemuž může pomoci právní poradenství notářů,“ přidává právnička, které je z právnických specializací nejbližší mezinárodní právo.
Monika Novotná je místopředsedkyní České advokátní komory. Coby členka vrcholného orgánu zodpovídá za ekonomiku komory, což vyplývá i z její specializace daňové expertky. „Je toho samozřejmě ale daleko víc, řešíme advokátní tarif, zkrácené pracovní úvazky koncipientů či novelu zákona o advokacii, kterou považuji za úspěch, protože se konečně podařilo prosadit větší ochranu důvěrnosti vztahu advokáta a klienta,“ přibližuje advokátka. V lidskoprávní agendě mají advokáti podle Novotné naprosto nezastupitelné místo. „Pokud je tu nějaká složka, pro niž platí heslo Pomáhat a chránit, tak je to advokacie,“ říká bez obalu.
Jak se měří úspěch
Pracovat na zlepšení aktuálního stavu věcí by v ideálním světě mělo být motivací veškerého lidského jednání. Často tomu tak není, ale v případě účastnic podcastu je to podstatná část jejich pracovních rolí. Ať jde o lepší pozici notářského či advokátního stavu, zlepšení legislativy či vymahatelnosti práva. Ve všech případech jde o běh na delší trať a úspěch se neměří snadno. Monika Novotná připomíná, že Komora před čtyřmi lety spustila program plný úkolů, jejichž plnění se pečlivě sleduje. „Jsme úspěšní, ale hodně záleží na partnerství, a to nejen v rámci představenstva, ale i se státními úřady, ministry a náměstky, kteří naši problematiku mohou posunout dál. Kdyby s námi tito partneři nekomunikovali, mohli bychom křičet, ale úspěšní nebudeme,“ konstatuje Monika.
Velmi podobnou zkušenost má Klára Šimáčková Laurenčíková, která si též pochvaluje úroveň spolupráce se zainteresovanými partnery. „Vše, co se podařilo, je výsledkem spolupráce s dalšími partnery. Těmi jsou na jedné straně ministři, náměstci a ředitelé odborů, na straně druhé také expertní organizace mimo státní správu. Důležité je nejen vést dialog, ale vést ho způsobem, aby byl problém popsán tak, že druhá strana může uznat jeho relevanci a pochopit souvislosti, kolika lidí v naší zemi a jakým způsobem se daná věc dotýká. Jedině tak může vzniknout ochota a kapacita s tím problémem něco udělat. Jedna strana na to nestačí,“ přibližuje Klára.
Vládní zmocněnkyně pro lidská práva tvrdí, že podobným způsobem se podařilo realizovat velkou část z deseti klíčových opatření, která si přála prosadit. „Mohu uvést zavedení institutu dětského ombudsmana do systému ochrany práv dětí, vznik národní lidskoprávní instituce, která bude součástí brněnské kanceláře a mandátu ombudsmana, vznik zákona o domácím násilí, který nově definuje formy domácího násilí, novelizaci občanského zákoníku či významné zvýšení příspěvku na péči o osobu ve třetím a čtvrtém stupni závislosti. Radost máme i z toho, že se podařilo prosadit redefinici trestného činu znásilnění. Nicméně problematických oblastí, kde máme velký deficit, je stále mnoho,“ doplňuje Klára.
V notariátu jde jistě o méně průlomová opatření, přesto Berenika Wünschová zmiňuje, že je stále co řešit. „Obzvlášť s naším gesčním ministerstvem jsme v intenzivním kontaktu, to je nezbytné. Ale myslím, že je to třeba brát trochu s rezervou. Jsme rádi, že naše profese funguje, že se rozvíjí, že, doufejme, ještě dlouho bude sloužit občanům. Skóre si neděláme, ale z dílčích úspěchů mohu jmenovat digitalizaci korporátního práva, dřívější zjednodušení dědického řízení a další věci, které evidentně lidem ulehčují život. Důležité je i to, aby právní profesionálové byli ochotni do naší profese vstupovat, chtěli to dělat a byli schopni se uživit,“ přibližuje Berenika.
Jak se účastnice podcastu vyrovnávají s profesními neúspěchy? Jak se jim daří shánět finance pro své programy a iniciativy? A byla by Klára Šimáčková Laurenčíková ochotna pokračovat v roli vládní zmocněnkyně pro lidská vláda i v potenciální vládě Andreje Babiše? I to se dozvíte v podcastu Právničky.
Comments