Právnický Olymp v Brně a angažovanost jako základ demokracie

Během výročního setkání Právničky na Jatkách je toho mnoho k vidění a neméně k slyšení. Ani letos tomu nebylo jinak. Během vrcholu večera, kterým je předávání ocenění Flamma pro inspirativní právničky, se na pódiu tradičně střídaly výrazné osobnosti nejen na straně oceněných, ale i na straně těch, kteří ceny předávali. Zazněly silné myšlenky, slova povzbuzení, vděčnosti, ale nechyběla ani nadsázka a vtip. Posuďte sami v následujícím výběru inspirativních citátů.

---

„Pochopila jsem, že si nemůžeme nechávat pro sebe to, co jsme se naučili. Protože nám to předali jiní a my to musíme předávat dál a je jedno, jestli ve svých profesích, na právnických fakultách nebo v rodinách. Je to prostě naše odpovědnost a je to myslím to nejdůležitější, co tady může zůstat v dětech, ve studentech, v těch, které jsme inspirovali,“ uvedla Lenka Bradáčová, která se od 1. dubna ujme funkce nejvyšší státní zástupkyně a v rámci galavečera si odnesla čestné ocenění Flamma.

„Naše agenda je lidskoprávní, takže je trošku vzrušující, ale zároveň nás nikdy nevynese do takových výšin jako třeba byznys. Je to něco, čemu se dá věnovat kus života, a je to něco, co mě hrozně obohatilo, protože jsem v té oblasti měla mnoho vzorů, a to nejenom právních,“ vyznala se letošní laureátka, právnička z Kanceláře veřejného ochránce práv Marie Kmecová.

„Musím přiznat, že mně bylo nabídnuto povýšení, ale já jsem se v Klatovech narodila, jsem takový patriot a když jsem si zrekonstruovala všechny ty budovy, tak se mi odtamtud vůbec nechtělo,“ přiznala letošní laureátka, bývalá předsedkyně Okresního soudu v Klatovech Vlasta Pešková. Za jejího působení byla opravena tamní krásná historická budova soudu, budova věznice i vězeňská kaple.

„Na všech soudech se mi líbilo, ale nejsrdcovější je ústavní soud, protože to je Olymp,“ zhodnotila bývalá soudkyně Ústavního soudu a nová laureátka ocenění Flamma Vlasta Formánková.

„Moje cesta je zatím cesta z Prahy do Brna, a to si myslím, že je nejvíc,“ odpověděla na otázku, kam směřuje dál, Veronika Křesťanová, dřívější laureátka ocenění Flamma, která se stala ústavní soudkyní a posléze místopředsedkyní Ústavního soudu.

„Právnická komunita je plná lidí, které se vyplatí poslouchat a jejich názoru si vážit. Dnešní večer je pro mě důkazem. Jsem moc rád, že jsem mohl nejen vidět vystupující, ale i slyšet něco zajímavého. Baví mě inspirace, kterou si navzájem můžeme v právnické komunitě předávat,“ vysekl poklonu lidem své profese i večeru Právničky na Jatkách náměstek ministra spravedlnosti Karel Dvořák.

„Zkušenosti a hodnoty,“ odpověděla stručně na otázku, co ji nejvíce baví na právnické komunitě, vrchní ředitelka justiční sekce ministerstva spravedlnosti Klára Cetlová.

„Já jsem strašně ráda, že můžu převzít tohle ocenění před sálem plným takhle inspirativních právniček. Chtěla bych poděkovat hlavně vám za to, že spoustu těch met a bitev jste vybojovaly i pro nás a strašně moc doufám, že se nám podaří nechat právní svět zase o něco bezpečnější, lepší a spravedlivější, než jsme ho našli my,“ ocenila své kolegyně místopředsedkyně České advokátní komory Michala Plachká.

„Přiznávám, že by se mi právní vzdělání velmi hodilo v mé současné práci. O to vděčnější jsem za spolupráci s mnoha skvělými právníky a právničkami, které s námi spolupracují na lidskoprávních agendách, ať už jako členové a členky rady vlády nebo ve vládních výborech. Moc děkuji, že nám pomáháte,“ vyjádřila vděčnost lidem práva Klára Šimáčková Laurenčíková, zmocněnkyně vlády pro lidská práva.

„Stačí mít okolo sebe dobrou partu lidí na Ústavním soudu,“ odvětila předloni jmenovaná ústavní soudkyně Lucie Dolanská Bányaiová na otázku, jak se rychle sžít s Brnem.

„Bez ohledu na to, v jakém prostředí která z nás působí, je zásadní, že angažovanost je základem demokracie. Myslím si, že nepotřebujeme další minuty na to, abychom věděli, proč jsme tu, abychom věděli, které hodnoty potřebujeme chránit a proč, abychom věděli, že na prosazování věcí nepotřebujeme formální moc a že máme tolik moci, kolik si vezmeme a je na nás, jak s ní naložíme,“ nezapřela své zaměření letošní laureátka Janka Debrecéniová, v tom nejlepším smyslu právnická aktivistka.

„Velmi si vážím, že tu mohu být s Jankou Debrecéniovou, která je pro mě dlouhodobě vzorem angažovanosti,“ poklonila se pak kolegyni další z laureátek Mária Havelková, výzkumnice a pedagožka z Univerzity Komenského v Bratislavě. 

„Je mi to líto, že nezažívám sál plný žen, které se hlásí k odkazu Františky Plamínkové a kterým záleží na pravdě, svobodě, lidskosti a demokracii a které chápou fakt, že žádného z těchto cílů nejde dosáhnout bez plnohodnotné účasti žen, žen právniček obzvláště. Žijeme v dobách, kdy je někdy těžké věřit v pokrok, v možnost překonání nerovností a nespravedlností, v lepší budoucnost, ale jak říkal Václav Havel, naděje není přesvědčení, že něco dobře dopadne, ale jistota, že má něco smysl bez ohledu na to, jak to dopadne. Bojujme dál.“ Tak zněl vzkaz od letošní laureátky Barbary Havelkové, která působí na právnické fakultě Oxfordské univerzity, ale večera na Jatkách se nemohla osobně zúčastnit.