Advokátní koncipienti to určitě nemají jednoduché, ale jde o průpravu k nezaplacení. "Ta zkušenost je nepřenositelná. Je to dril, který bych neměnila. Za dobu praxe jsem se toho naučila nejvíce,“ zhodnotila Barbara Spilková, Legal Counsel ve společnosti Teva Pharmaceuticals pro Českou a Slovenskou republiku. V rámci koncipientské praxe totiž měla možnost vyzkoušet si všechny oblasti práva a důležitou roli sehrává i vedení ze strany zkušeného advokáta. Podobnou zkušenost má i Tereza Erényi, advokátka se specializací na pracovní právo v advokátní kanceláři PRK Partners. „Když jsem nastupovala do PRK Partners neměla jsem žádnou představu, na jaký obor bych se chtěla specializovat. Sedlo mi celkové nastavení firmy, ale začátek v roli koncipienta jednoduchý nebyl. První rok jsem si myslela, že to už dělat nebudu. Poté jsem odjela na rok studovat do Německa a do kanceláře jsem se pak vrátila,“ uvedla. Obě dámy se sešly v livestreamu Právničky LIVE, který je součástí projektu #PRVNÍCH100LET.
Tereza Erényi se už dvacet let věnuje pracovnímu právu. Do advokátní kanceláře PRK Partners nastoupila během pátého ročníku studia práv a v kanceláři pracuje doteď. „Předtím jsem nevěděla, na jaký obor bych se chtěla specializovat. Spíše jsem hledala jen brigádu ke škole a v PRK Partners mi nabídli pracovní právo, u kterého jsem zůstala,“ říká Tereza. Barbara Spilková dříve působila v advokacii a nyní se věnuje firemnímu právu, přesto si stále hledá zaměření. „Několik let jsem pracovala na pozici firemní právničky v energetické společnosti a předtím jsem působila na pozicích v menších českých advokátních kancelářích. Poté mě i lákalo zkusit si pozici firemní právničky, která přináší jiné výzvy,“ vysvětluje Spilková.
Firemní právník podle ní stojí v první linii, je v kontaktu s byznysem i vedením společnosti. Dennodenně komunikuje napříč různými odděleními od financí až marketing i prodej. „V této pozici musí být člověk hodně byznysově orientovaný. Musí být schopen přijímat rizika, která byznys přináší. Advokacie vybízí k větší opatrnosti. Zatímco firemní právník je ten byznysový partner, který upozorní na rizika a je schopen z nich i vybruslit, aby ten byznys fungoval,“ popisuje Spilková.
„Pro advokacii je klíčová pečlivost a smysl pro detail. Což řadě lidí chybí. Advokacie je asi i konfliktnější než firemní právničina, zejména pokud jde o soudní spory a podobně. Je důležité, aby si situace člověk nebral moc osobně. Měl by také samozřejmě nad věcmi přemýšlet v souvislostech a pro klienta najít nejlepší řešení,“ dodává Erényi.
V debatě došlo i na pojem work-life balanc. Tereza Erényi pojem vnímá z legislativního hlediska, jelikož nyní radí klientům s implementací novely zákoníku práce provádějící evropskou směrnici, která se týká této tématiky. „Její hlavní smysl je vykládán jako rovnováha mezi ženami a muži, co se týče rodinných a pracovních povinností. Směrnice je nyní spíše provedena na bázi, že dává zaměstnavatelům dodatečné povinnosti. Například zaměstnanci, kteří mají dítě do devíti let, budou moci zažádat o home-office. Pokud to zaměstnavatel odmítne, musí podat písemné odůvodnění. Nebo také novela zákoníku práce říká, že pokud má zaměstnanec dítě do patnácti let, může zažádat o jinou úpravu pracovní doby. Pokud to zaměstnavatel odmítne, musí prokázat vážné pracovní důvody,“ říká Erényi. Obecně se podle ní dá říct, že čím je firma větší, tím větší šanci má zaměstnancům vyhovět.
Například společnost Teva Pharmaceuticals už zkušenosti v tomto ohledu má. Pro kancelářské pozice ve firmě platí již delší dobu možnost pro čerpání home-office ve stanoveném rozsahu. I v případě jiných pracovních míst se firma podle Barbory Spilkové snaží vycházet vstříc, jak je to jen možné. „Jediná specifika, která vznikají, jsou ve výrobních pozicích nebo jiných, kde mohou být překážkou nějaké pracovní povinnosti,“ dodává.
Odmítají některé firmy home-office? Uvítali by rodičovskou dovolenou i tatínci? A jak se rozhodnout pro správný pracovní obor?