Jeden z největších týmů pro řešení daňových sporů v Česku najdeme v poradenské společnosti Deloitte. Jeho úspěch stojí na spolupráci expertů z různých oblastí – především daňové a právní. Začátky přitom nebyly jednoduché, shodují se dámy, které stály u jeho zrodu, Jiřina Procházková z Deloitte Legal a Radka Mašková z Deloitte Česká republika. Hlavními překážkami byly zejména předsudky a snaha jednotlivých odborníků bránit si „své rybníčky“. Jejich debata byla součástí setkání Ženská síla ve velkém byznysu, které uspořádal projekt #PRVNÍCH100LET spolu s advokátní kanceláří Deloitte Legal.
Radka Mašková je ekonomka a daňová expertka. Od začátku své kariéry se specializovala na daňové poradenství, zejména na nepřímé daně. „Docela dlouho jsme si se znalostí hmotného daňového práva, účetnictví a základní znalostí správy daní vystačili. Časem ale začaly být daňové kontroly složitější a otázky správců daně sofistikovanější. Abychom zvýšili šanci na úspěch, bylo potřeba vést klíčové daňové kontroly a následné spory již od začátku v několika různých rovinách,“ vzpomíná ředitelka týmu nepřímých daní ve společnosti Deloitte Česká republika. Při spolupráci s právníky jsem se ale v začátcích vždy dostávala do fáze, kdy se práce rozdělila na právní část a daňovou část. Často zazněla i dohoda o tom, že si oba týmy do práce nebudou zasahovat. „V té době přišla do Deloitte Legal Jiřina. U jedné z našich prvních společných daňových kontrol mě překvapila, když mi říkala, že potřebuje daně a ekonomickou situaci klienta dobře pochopit, aby mně a klientovi mohla právně v rámci kontroly efektivně pomáhat. S nadsázkou se dá říct, že jsem vlastně poprvé neslyšela, že daňové procesní právo není žádné procesní právo. Jiřka pak postupně přicházela se zajímavými otázkami, chtěla rozumět ekonomické podstatě transakcí i podnikání klienta, chtěla pochopit účtování a uplatňování daní, navrhovala novou a pro mě velmi zajímavou argumentaci, která nebyla založená jen na ‚procesních‘ kličkách. Spolupráce s ní mě velmi bavila a velmi brzo začala přinášet skvělé výsledky,“ popsala Radka Mašková.
V té době se navíc začala otevírat spousta velkých daňových kontrol v oblasti DPH, což intenzivní spolupráci jen nahrávalo. Finanční úřady totiž nově rozporovaly DPH v momentě, kdy ji nezaplatil někdo v řetězci daleko před danou firmou. „Bylo jasné, že si nevystačíme s předložením daňových dokladů, záznamní evidence a vysvětlením ekonomické činnosti zastupovaných klientů, ale že budeme muset velmi dobře a trpělivě vysvětlovat, proč klienti dané obchody uskutečnili, jak si dodavatele a odběratele kontrolovali, jak dané transakce souvisely s jejich běžnou obchodní a podnikatelskou činností. V té době se vyvíjely výklady a postupně začala vznikat nová judikatura. Bylo třeba se od začátku jednotlivých daňových kontrol připravovat na případný daňový spor,“ vzpomínala Radka Mašková. To, že vedle sebe hned od počátku daňové kontroly stojí daňový poradce a advokát, nebylo v té době běžné. V případě Deloitte svou roli sehrál i vnímavý klient, kterému nabízená spolupráce různých odborností připadala rozumná a zajímavá.
„Složitější daňové kontroly jsme tedy začali řešit tak, že já nebo jiný kolega či kolegyně daňový poradce řešil s klientem požadavky správce daně, díval se na daňovou kontrolu pohledem zkušeného daňaře a Jiřka a její tým klientovi i nám hned od začátku radily, kdy a jak použít jednotlivé důkazní prostředky a argumenty, jak využít procesní možnosti daňového řádu a judikatury ve prospěch našich klientů. Začali jsme společně přemýšlet hned od začátku o nejlepší strategii i o tom, jak co nejvíce zmírnit negativní finanční dopad dlouhotrvajících daňových kontrol na naše klienty,“ přiblížila Radka Mašková. Jejich zajímavá spolupráce funguje už přes deset let. Obě se snaží nevytvářet si svůj rybník, a naopak pojaly celou problematiku daňové kontroly klienta jako vlastní a společnou. „Obě se od sebe neustále učíme a to je to, co mě na tom velmi baví,“ pochválila si Radka.
Za nechutí spolupracovat bývá strach z neznámého
Svůj pohled na společný příběh, jak spolupracovat v rámci velké firmy, nabídla i Jiřina Procházková. „Když jsem před lety začínala budovat v Deloitte Legal praxi na daňové spory, spousta daňařů se domnívala, že právníci nerozumí financím a že v daních nejsou potřeba. Měli strach, že jim bude nějaký advokát fušovat do řemesla. Radka byla první z těch, kteří tyhle předsudky vůbec neřešili. Byla otevřená spolupráci a zajímalo ji, co ve skutečnosti umím a jak můžeme být společně klientovi užitečné,“ shrnula současná partnerka a vedoucí oddělení daňových sporů v Deloitte Legal. U prvních společných daňových kontrol se nám s přispěním Radky a dalších kolegů podařilo propojit právníky s daňovými poradci a časem založit v rámci naší advokátní kanceláře úspěšný tým.
„Nebyla to ale vždy jednoduchá cesta,“ zdůraznila Jiřina Procházková. Nejtěžší bylo překonat předsudky, nejen o profesích jako takových, ale také o tom, že jedna strana přichází sice ke druhé s nabídkou spolupráce, ale ve skutečnosti jí přebere klienta a připraví ji o zajímavou práci. „Bylo potřeba mnohokrát vysvětlovat, že spolupráce obou týmů je dobrá pro všechny, ale hlavně je důležitá pro klienta. Bylo nutné si rychle uvědomit, že pokud nám má klient důvěřovat, tým musí být sladěný a nesmí být z jeho jednotlivých částí cítit rivalita. Když to baví nás, baví to s námi i klienta,“ uvedla. Některé přesvědčil až argument, že dobrá spolupráce má obrovskou přidanou hodnotu. Ta nemusí spočívat jen v efektivní a finančně dobře oceněné službě, ale i v zajímavosti práce, při níž se setkává řada různých pohledů na věc. Jednotliví odborníci se v rámci spolupráce často dál rozvíjí v příbuzných, ale i nepříbuzných oborech. „I mě samotnou na spolupráci s kolegy nejvíce baví, jak se od nich každý den učím,“ doplnila Jiřina.
„Z letité zkušenosti mám pocit, že kolegové, kteří nechtějí spolupracovat, mívají hlavně strach z neznámého a obavu o svou pozici. V těchto případech jsem vždy připravena zainvestovat svůj čas, své znalosti a nápady, snažím se je přesvědčit, ať to prostě zkusí. Jsem hluboce přesvědčena, že pak nemohou říct ne,“ nabídla svůj recept Jiřina Procházková. Osvědčila se jí také otevřenost, upřímnost nebo pokus pojmenovat pocity protistrany.
Radka Mašková doplnila, že bývá jednodušší dostat na svou stranu nadřízené než kolegy, kteří opravdu spolupracovat nechtějí. Leadership se hlavně ptá, zda navrhovaná spolupráce dává obchodně smysl. V těchto případech je lze přesvědčit čísly. „Pokud se setkáte s kolegy, kteří s ostatními opravdu spolupracovat nechtějí a nelze je k rozumné spolupráci přesvědčit, je v některých krajních případech nutné se i rozloučit,“ řekla Radka Mašková.
Samy také občas bráníme svůj svět
Obě dámy ale také otevřeně přiznaly, že samy leckdy bojují s vlastními obranářskými reakcemi. Radka Mašková zmínila, že se jí to stalo v případě, kdy od kolegů z mladší generace při řešení každodenních i složitějších pracovních zadání necítí dostatek pracovního zápalu, pečlivosti a pokory. „Když pak o daných situacích přemýšlím s odstupem času, třeba večer cestou domů, říkám si sama pro sebe: vždyť ony ty jejich otázky vůbec nebyly špatné, přemýšlí a komunikují jinak než já, ale to je pro danou věc přece dobře. Tenhle způsob myšlení nebo tohoto člověka vlastně potřebuji do týmu. Jen budeme muset ideálně oba zapracovat na komunikaci a musíme se naučit spolu vycházet,“ popsala Radka. Říká, že se snaží pracovat na tom, aby se zdržela své první reakce a dala čas svému přístupu a rozhodnutí uzrát.
Také Jiřina Procházková nezastírala, že sama bojuje se svými předsudky a prvními reakcemi. Zejména je hodně ochranářská, pokud jde o její tým, a děje-li se mu bezpráví, má tendenci „vystartovat“. Ale postupem let se s tím učí pracovat. Nakonec právě práce nejen na různorodých agendách, ale i s různorodými kolegy a týmem je to, co ji na její práci nejvíce baví.