Obě jsou úspěšnými právničkami, které už to někam dotáhly. V zásadní otázce, před kterou staví život ženy, je přitom jejich příběh obrácený. Zatímco jedna začala s kariérou zvolna, protože věděla, že zanedlouho po škole bude chtít zakládat rodinu, druhá se vrhla do práce s tím, že si počká, až touha po mateřství přijde. Obě se přitom shodují, že ve svém přístupu vidí pouze výhody a nemají po ruce žádné univerzální rady či pravidla, jak se rozhodnout. Žena by v tomto směru měla důvěřovat svým pocitům a intuici a neohlížet se na názory jiných, shodly se v debatě livestreamu Právničky LIVE Barbora Vlachová a Marianna Galusová.
Odlišný byl i jejich vstup do advokacie. Marianna do ní přišla tak trochu náhodou. Na radu kamarádů šla ještě jako studentka na pohovor, a to odstartovalo její třináctiletou kariéru v kanceláři White & Case. "Skvělí lidé a zázemí, které jsem ve White & Case našla, mi umožnily tam zůstat dodnes a neměnit," řekla Marianna. Několik let se primárně věnovala práci a vše ostatní šlo stranou. Posléze měla pocit, že se naučila tolik, aby se v kariéře mohla posunout dál. Předloni v lednu se stala ve White & Case lokální partnerkou.
"I letošek ale vnímám jako důležitý. Mám doma roční dcerku a po 13 letech jsem si dala pauzu a roční odstup od intenzivní práce. Teď mám velkou chuť se do ní vrátit. Mám trochu jiné vize a těším se," uvedla Marianna. Přístup k posloupnosti kariéry a mateřství podle ní hodně závisí na osobním nastavení. Pokud se někdo aktuálně více cítí na to, že se chce delší dobu věnovat kariéře, je lepší ji budovat, dokud má chuť a sílu. "Já jsem to tak měla," podotkla Marianna. Když to někam dotáhla, soustředila se na moment, kdy bude cítit, že se chce stát mámou. Prostě svoji cestu svěřila své intuici. "Nelituji ničeho, hezky si to sedlo," dodala.
V případě Barbory Vlachové je právničina téměř "rodinným prokletím", takže pro ni volba profese byla poměrně jasnou věcí, nicméně její cesta do advokacie byla poněkud složitější. "Bylo to dáno tím, že jsem hned po vysoké škole věděla, že bych brzy chtěla založit rodinu," vysvětlila Barbora. Začala tedy pracovat u své maminky exekutorky, po několika letech si udělala i exekutorské zkoušky a práci kombinovala s péčí o rodinu. Až později se nechala zapsat jako samostatný advokát a tímto způsobem pracovala šest let.
"Exekutorství je hodně zaměřeno na jednu oblast, to mi úplně nevyhovovalo, mám raději výzvy v advokacii, kdy každý klient i případ je jiný," vysvětlila. Letos v září se pak stala trvale spolupracující advokátkou v kanceláři Císař, Češka, Smutný, s níž na některých kauzách pracovala už dříve. "Táhlo mě to tam za lidmi, které jsem znala," uvedla Barbora.
Také ona soudí, že kariéru a mateřství by si každá žena měla uspořádat tak, jak to sama cítí a jak jí to vyhovuje, a neohlížet se na názory jiných. "Koneckonců svůj život žijete vy sami," podotkla. Když se ohlédne, vidí ve své cestě rovněž jen výhody, protože se cítí relativně mladá, ale přitom má už poměrně velké děti, s nimiž se toho dá hodně podnikat.
Její trochu konzervativnější přístup – nejprve rodina a pak kariéra – má svého druhu protiklad v jejím profesním zaměření. Ve firmě Císař, Češka, Smutný totiž vede tým, který se věnuje rychle se vyvíjejícímu právu IT. Opět tu sehrálo roli rodinné zatížení, protože její tatínek byl jedním z průkopníků tohoto zaměření práva v Česku. "Mě to začalo bavit, i ty případy v mé kariéře si mě našly," řekla Barbora. Závislost na informačních technologiích a digitalizaci ve společnosti roste, takže tento obor má podle ní budoucnost. "Nechci ale kariéru zužovat jen na právo IT. Je spousta věcí, kterým jsem se v minulosti věnovala a pořád na ně okrajově narážím," podotkla Barbora Vlachová.
Marianna Galusová je ve White & Case součástí skupiny, která se zaměřuje na fúze a akvizice, zejména v oblasti nemovitostí. Původně úzkou specializaci postupně rozšířila i na akvizice firem. Teď se ale začíná zabývat také restitucemi, které jí byly historicky blízké, a tak se k nim vrací. "Já jsem nadchnutá něčím, co už je dnes tak trochu staré a zapomenuté," pousmála se. Sama přiznává jistý druh profesního konzervatismu. Například ve své práci, jejímž základem je dynamické vyjednávání a citlivá úprava návrhů smluv, nevidí příliš využití pro umělou inteligenci ani k ní sama nemá blízko. "Já jsem spíš takový devadesátkový advokát," vystihla se Marianna.
Dá se udržet přehled v oboru, když si dá advokát roční oddech? Jakou by úspěšné právničky chtěly zkusit jinou profesi? A čemu se z jejich pohledu nedá uniknout?