I nadšení má své meze. Je třeba hledat si v práci nové výzvy a umět nastavit hranice, říkají Barbora Blahutová, Markéta Cvrčková a Tereza Formanová

Umí si v práci nastavovat limity, aby nebyly přetěžovány? Jak pracují se svým nadšením do práce, aby se jim neopotřebilo? A jak by si poradily se sebevědomými koncipienty, kteří profesně míří vysoko? I o tom mluvily tři inspirativní právnické tváře ve studiu INFO.cz Tereza Formanová, advokátka v Sedlakova Legal, Markéta Cvrčková, partnerka v advokátní kanceláři Taylor Wessing a Barbora Blahutová, partnerka v Sniehotta & Vajda Legal.

---

Podcast v audio formě naleznete ZDE na portálu Info.cz a na všech podcastových platformách.

Přestože bylo už na střední škole snem Markéty Cvrčkové věnovat se diplomacii, nakonec vystudovala právnickou fakultu a v zásadě ihned po studiích nastoupila do kanceláře Taylor Wessing. Zde si prošla různými pozicemi, až se dostala i na tu partnerskou. Aktuálně se věnuje právu nemovitostí, nájemnímu právu a dalším oblastem spojeným s developmentem a oblastí retailu. „Musím říct, že to byl na fakultě můj nejoblíbenější předmět. Vrátila jsem se k něčemu, co mě bavilo už od začátku,” uvádí Markéta.

Barboru Blahutovou na právnické fakultě bavila celá řada předmětů, a proto se nikdy necítila na to mít specializaci pouze na jeden obor. „Mám ráda, když je práce náročná, pestrá, když se můžu rozvíjet a mít širší zápřah ve vědomostech,” popisuje sama sebe Barbora, která dnes z partnerské pozice v Sniehotta & Vajda Legal koordinuje práci různých právních týmů. „Špičkový odborník jen na jednu oblast ze mně není, ale troufám si tvrdit, že znalosti mám napříč oblastmi na dobré úrovni, která zajišťuje kvalitní služby. To je to, co mě na tom baví. Zároveň je to negativní stránka věci. Někdy se můžu cítit přehlcená,” odkazuje Barbora na nutnost orientovat se v řadě právních témat.

Úzkou specializací se oproti Barboře vyznačuje Tereza Formanová, která se v kanceláři Sedlakova Legal věnuje právu ochranných známek a autorskému právu. Že se stane právničkou věděla velmi brzy a prohlédli to i její rodiče. Jak se ale dostala ke své specializaci? „Pamatuju si to přesně. Seděla jsem v knihovně ve Velké Británii, v Newcastlu, kde jsem dělala Erasmus a psala jsem seminární práci o ochranných známkách. Řešila jsem překážky, kdy úřady známky nezapíšou. Neskutečně mě to chytlo a v tu chvíli jsem věděla, že právě tento obor chci dělat,” popisuje Tereza. 

Jak si nastavit vlastní limity

Právo ochranných známek a autorské právo ale není to jediné, čemu se Tereza věnuje. Do studia, kde se rozhovor natáčel, přinesla každému origami, jehož skládání se věnuje. Zároveň také hraje na příčnou flétnu, zpívá, učí právo a také píše knihy. „Jde o věci, které mi pomáhají nebýt přetížená. Člověk má potřebu se stále posouvat dál, aby si pracovní motivaci nějakým způsobem obnovil,” uvádí právnička. 

Že má nadšení své meze, které si potřebujeme hlídat, uvádí v rozhovoru i Markéta. „Recept na obnovu nadšení do práce je najít si nějakou novou výzvu. Zažila jsem takové opotřebení několikrát v životě a vždy jsem pak dostala nějaký impuls zvenčí, případně jsem ho sama vyhledala. Člověk nevydrží pořád dělat se stejným nadšením tu samou práci,” říká Markéta. Barboře zase dobíjí baterky a také nadšení do nových výzev její kolegové v práci. „Jedna z hlavních věcí, na kterých si u nás zakládáme, je, že jsme mezi kolegy i kamarádi a chodíme tak do práce rádi,” říká Barbara.

Na prevenci “opotřebení pracovní motivace” navazuje téma nastavení vlastních limitů. Umí s nimi dámy pracovat? Pro Terezu, Barboru i Markétu je důležitá prioritizace. „Dlouhodobé plánování v naší profesi nefunguje. Klienti chtějí všechno co nejdříve, a je třeba si umět nastavit priority a samozřejmě pracovat s hranicemi,” uvadí Markéta s tím, že právě zmíněné hranice se člověk učí nastavovat postupně s věkem a pracovními zkušenostmi. „Hranice máte jinde, když jste svobodná absolventka, která je nadšená do práce versus když máte rodinu a musíte práci skloubit i s jinými věcmi,” doplňuje Markéta. 

Mládí a sebevědomí vpřed, spolu s tvrdou prací

V rámci rozhovoru v podcastu Právničky padl také dotaz na sebevědomí nastupující generace právniček a právníků. Pokud by v teoretické rovině přišli za svými vedoucími s tím, že aspirují na partnerskou pozici, jakou by od nich dostali odpověď? „Myslím si, že cílevědomost je důležitá, zdravá a je fajn od začátku vědět, co druhá strana chce, abychom na to mohli reagovat a případně se na to připravit,” odpovídá Barbora s tím, že by jí takový přístup byl sympatický a zároveň by na nového koncipienta či koncipientku začala rovnou klást vyšší nároky.

O cílevědomosti daného člověka mluví i Markéta. „Řekla bych si, že jde o člověka, který ví, co chce. Takového bych chtěla asi mít v týmu. Uvítala bych ho a zároveň bych mu řekla, že cesta k takové pozici je dlouhá, těžká a budeme na tom pracovat,” říká Markéta. Diskuzi uzavírá Tereza, která by začínajícím právníkům doporučila konzultaci s některým ze společníků kanceláře, případně rovnou se zakládající partnerkou Janou Sedlákovou. „Mohli by si společně stanovit, co je vše potřeba, aby se jejich profesní přání vůbec mohlo vyplnit.”

Byly by Barbora Blahutová, Markéta Cvrčková a Tereza Formanová se svým aktuálním osobním i profesním nastavením dobrým vzorem pro své potomky? Jsou spokojené se svou kariérní cestou? A krom jejich oficiální role v kanceláři, mají i nějakou alternativní, se kterou jsou inspirací pro ostatní kolegy? I to se dozvíte v podcastu Právničky.