Flexibilita a podpora firmy je při kloubení rodičovství a kariéry ten nejvetší benefit, shodují se Hana Botová, Barbara Nácovská a Michaela Hazdrová z D.A.S.

Co vše je potřeba, aby se právničky a zároveň matky cítily na svém pracovišti komfortně? Jak přistupovat k chybám nejen v začátcích kariéry, ale i po více letech v té samé firmě? A jaké vlastnosti jsou potřeba pro kariéru v pojišťovně právní ochrany? I o tom mluví v rozhovoru, který tentokrát proběhl přímo v centrále D.A.S. na pražské Brumlovce, Hana Botová, Barbara Nácovská a Michaela Hazdrová.

---

Podcast v audio formě naleznete ZDE na portálu Info.cz a na všech podcastových platformách.

Sociální cítění a snaha pomoci lidem. Právě to jsou vlastnosti, které jsou třeba pro všechny, kteří pracují na oddělení likvidace škod v D.A.S. Michaela Hazdrová, která se věnuje tuzemských likvidacím škod, je vystudovanou a praktikující právničkou. Již od studia se věnuje dostupnosti právní pomoci. Než ale nastoupila do svého nynějšího zaměstnání, pracovala v neziskových organizacích, kde si zkusila roli sociálního pracovníka.

Dostupnost právní pomoci pro jednotlivce byla klíčovým tématem při výběru profese i pro Barbaru Nácovskou. „Dlouhou dobu jsem nevěděla, jestli právo chci vůbec dělat. Měl jsem hodně kamarádů v advokacii, ale ta mě nikdy nelákala. Když jsem čekala na výsledky státnic, dívala jsem se na různé pracovní nabídky a vyběhla na mě nabídka, která mi byla šitá přímo na míru. Šlo o jazyky a dostupnost právní pomoci pro jednotlivce. Tak jsem sem přišla a už jsem neodešla,” říká Barbara, která je D.A.S. již tři roky. Díky studiu v Passau disponuje znalostí německého práva, což dobře využije v rámci oddělení zahraničních likvidací škod. 

Hana Botová, která vede pražský tým oddělení likvidace zahraničních škod, v pojišťovně právní ochrany letos slaví deset let své profesní působnosti. Do firmy nastoupila hned po dokončení studia na právnické fakultě. Ještě předtím si ale stihla při škole zkusit vícero rolí. A zjistit tak, co jí vyhovuje a co naopak ne. „Při škole si vyzkoušela práci v advokacii, na soudě, na státním zastupitelství i v neziskovém sektoru. A chyběla mi pouze korporátní zkušenost. Zároveň mě vždycky zajímalo mezinárodní právo,” odpovídá Hana. 

A co je pro inspirativní právničku tím hlavním hybatelem pro výdrž deseti let v jedné firmě? „Moje práce se neustále vyvíjí. Jak samotné případy, tak i úkoly v rámci manažerské práce. Stále mě to tu baví. Deset let mě tu drží kolegové. Postupně se mění a mám možnost si je vybírat. Už během pohovoru člověk vyhodnocuje, jestli kandidát odpovídá odborně a zároveň i po té lidské stránce,” konstatuje Hana.

Źonglování mezi mateřstvím a prací

Pro všechna tři právničky je z hlediska kariéry zcela zásadní flexibilita a podpora zaměstnavatele v rámci rodičovství. „Pro mě bylo velice jednoduché vracet se po mateřské, protože jsem věděla, jak k rodičovství firma přistupuje. Znala jsem kolegy, a věděla jsem, že když budu potřebovat být s nemocným dítětem doma, není to problém. Zároveň jsem věděla, že u nás funguje poměrně flexibilní systém homeoffice,”  říká Hana, která vychovává dvě děti.

Firmu D.A.S. jako zaměstnavatele, který poskytuje podporu v rámci mateřství, vyzdvihuje i Barbara. „Je to ten největší benefit. Jsem svobodná matka, nemám s kým péči sdílet. A pokud chci být stoprocentní matkou a nezapojovat do výchovy chůvy, musím D.A.S. vyzdvihnout, protože mi  umožňuje být mámou, jakou chci být,” vysvětluje Barbara a doplňuje svůj mindset, že malé dítě má jenom jednou a kariéře se může více věnovat až trochu odroste.

Stejné nastavení sdílí i Michaela, která vychovává tři děti. „Pro mě jsou tři děti dar a vždycky jsem si to tak přála. Zároveň ale chci mít i nějaký profesní život. Měla jsem kdysi potřebu se před okolím obhajovat, ale hrozně mě osvobodilo, když jsem si uvědomila, že tohle je právě ta moje cesta.”

Otevřenost mezi kolegy

Podpůrné prostředí firmy je důležité i v procesu řešení chyb, kterým se někdy nedá vyhnout. „Komunikace musí být otevřená, aby se člověk chybu nebál přiznat. Chybovat je přirozené a je to i příležitost k růstu,” říká Michaela s tím, že je také třeba, aby se chyba zachytila uvnitř korporace a nedostala se až ke klientovi. 

Pro Barbaru je jednoduché přiznat chybu především díky vstřícnosti Hany, tedy její nadřízené. Dříve to ale v práci pociťovala jinak. „S minulým vedoucím jsem se cítila špatně, s Hankou to mám trochu jinak. Je to tedy vždy o tom, jak si lidé v týmu sednou a jak otevření k sobě mohou být.”

Hana Botová souhlasí, že je chyba dobrá věc, ze které se člověk může poučit. Zároveň ale zmiňuje užitečnost korporátních procesů. „Ve velkých korporacích jako je ta naše, by měl fungovat interní systém v zamezování chyb. Udělat chybu v dnešní době, kdy je vše digitalizované, by tak ani nemělo být možné.”

Kdyby měly inspirativní právničky 24 hodin naprostého pracovního klidu, čemu by se nerušeně věnovaly? A jak by ideálně strávily čas se svými dětmi? I to se dozvíte v podcastu Právničky.