Důvěra se rodí z otevřenosti a komunikace je v naší práci klíčem k úspěchu

Vrcholová byznysová právnička je ženou mnoha rolí od krizové manažerky po vyjednavačku. Zároveň potřebuje ovládat jazyk srozumitelný ostatním, takže její silnou stránkou musí být komunikace. Vyplácí se autenticita a také schopnost říkat „ne“ v pravou chvíli. Nejen o tyto zkušenosti se v jedné ze dvou debat s titulem TOP Byznys Právničky podělily Tereza Rychtaříková, Head of Legal ve společnosti Vodafone, Lucia Regecová, Chief Legal Counsel ve společnosti CETIN Group a Klára Novotná, Lead Senior Legal Counsel v SAP. Moderace se ujala Jiřina Procházková, která je partnerkou a vedoucí oddělení daňových sporů v Deloitte Legal. Akce se uskutečnila v rámci projektu #Prvních100let v pražské centrále společnosti Vodafone.

---

Člověk může mít velmi konkrétní profesi, ale to ještě nemusí jasně předurčovat, co je jeho hlavní úloha. Má být top právnička v byznysu především dobrou expertkou na paragrafy, strategickou poradkyní, krizovou manažerkou, vyjednavačkou nebo dokonce terapeutkou? „Záleží na pozici ve firmě. V případě právníka v top managementu je určitě jednou z nejdůležitějších věcí krizový management, a potom také strategické poradenství a vyjednávání. Ale ani bez těch ostatních složek, jako je naslouchaní a odbornost, se neobejdete, pokud vedete tým, a chcete, aby fungoval dobře a věřil vám,“ shrnula Lucia Regecová z CETIN Group. Také Klára Novotná, jejímž působištěm je společnost SAP, usoudila, že je třeba od každého trochu. „Možná bych ještě doplnila roli překladatelky právního jazyka do jazyka korporace,“ uvedla.

Podobného aspektu se dotkla i Tereza Rychtaříková z Vodafonu, když přišla řeč na největší mýty o právnících ve firmách a na to, že mají pověst těch, kteří říkají ne. „Vždy je potřeba hledat jazyk, kterému bude rozumět i druhá strana. My právníci neříkáme ne, ale z podstaty naší práce přicházíme ke kauzám dost často až ve chvíli, kdy už se něco pokazilo či zanedbalo. A proto pak chceme, aby se takové situace neděly, a upozorňujeme na to dopředu již při zárodku pochybnosti,“ uvedla.

Klára Novotná několikrát ve své kariéře slyšela, že něco nejde, protože to právníci zakázali. „Osobně si myslím, že k tomu dochází pouze v důsledku vzájemného nepochopení. Podnikový právník by měl primárně hledat řešení. Pokud takové řešení neexistuje, pak by měl být schopný své rozhodnutí srozumitelně vysvětlit,“ nastínila svůj pohled. Podobně to vidí i Lucia Regecová, podle níž se“ne“ musí říkat jenom v záležitostech, kde skutečně platí, a musí být odůvodněné racionálními a objektivními argumenty.

Nic nezastírat

Nejen ve sportu, i ve firmách platí, že silný tým je větší zárukou úspěchu než sebelepší sólo hvězdy. Jak ale budovat důvěru v to, že mámě jasný společný cíl a všichni za ním jdeme, bez čehož se týmová spolupráce neobejde? Firemní právničky radí otevřenost. „Když jdeme hájit společný zájem, tak je pro mě nejpřirozenější a zároveň velmi funkční otevřená komunikace, která vede k pochopení toho, co chceme docílit. Je třeba si říct, co můžeme dokázat například při vyjednávání, a pokud si myslíme, že to nebude tak jednoduché, kam bychom se chtěli aspoň přiblížit,“ uvedla Lucia Regecová ze společnosti CETIN Group.

Pro někoho jsou otevřenost a důvěra přirozeností. Popsala se tak Tereza Rychtaříková z Vodafonu. „Teď třeba mluvím o svém týmu. Já nemám pocit, že bych si měla důvěru nějak uměle získávat. Já se považuji za důvěryhodnou a sama důvěru dávám a vlastně přijímám hned od začátku, dokud se nestane nějaký průšvih,“ přiblížila svůj přístup.

Není ale výjimečné narazit na kolegu či kolegy, kteří důvěru nedávají automaticky a je třeba si ji vysloužit. Klára Novotná zažila svůj test důvěry zhruba měsíc poté, co nastoupila do současné práce. „Krátce po svém nástupu do globálního týmu společnosti SAP jsem přišla s návrhem výrazné úpravy jednoho regionálního procesu. Odprezentovat svůj návrh novým kolegům, které jsem znala sotva měsíc a managementu svého týmu, který sedí v centrále společnosti, pro mě nebylo jednoduché. Bylo pro mě velkou satisfakcí, když můj návrh byl přijat a byla mi dána důvěra navrhovanou změnu procesu implementovat.“ popsala Klára. K přesvědčivosti jí pomohla důkladná příprava a fakta, která měla v ruce.

Nejhorší není udělat chybu

Jakkoli je prospěšná již zmíněná otevřenost, člověk si potřebuje udržovat své hranice a zároveň budovat respekt. Každému se přitom může osvědčit jiný přístup, který se odvíjí od jeho osobnosti. Tereza Rychtaříková je přesvědčená, že každý by měl být sám sebou a nesnažit se hrát role nebo uměle vytvářet hranice. Sama je podle svých slov zastáncem otevřenosti k lidem v týmu, jak jen to jde. „Souvisí to také s podporou a vzájemnou pomocí, kterou si poskytujeme. Na druhou stranu, pokud někdo tuhle důvěru zneužije či jinak naruší, narovnání vztahů pak může být velmi obtížné. Za mě není nejhorší udělat chybu, to považuji za normální a neposouvali bychom se bez toho nikam dále. Je ale potřeba případnou chybu nezamlčovat a pořádně rozpitvat, co je příště možné udělat lépe,“ prohlásila.

Užitečné při vytyčování hranic může být podle Lucie Regecové ono s právníky tak spojované slovo „ne“. „Ale opět musí mít jasný důvod,“ dodala. Respekt si podle ní ženy v byznysu nejlépe budují pracovitostí, vytrvalostí a nadhledem.

Komunikace včasnější, transparentnější i střídmější

Na závěr debaty padla otázka, jaké pravidlo by její účastnice zavedly ve společnostech, pro které pracují. Lucia Regecová by vyžadovala dostatečně včasnou komunikaci, aby bylo možné připravit výsledky, které se očekávají. Klára Novotná by prosadila, aby se používalo méně korporátního jazyka. „Každá asi říkáme věci, které nás nejvíc trápí,“ podotkla Tereza Rychtaříková. Sama by byla pro střídmější komunikaci.

A co by dámy dělaly jinak, kdyby měly už v začátcích k dispozici zkušenosti, která jim přinesl pracovní život? Protože advokátní praxe je jiný svět než práce pro velkou firmu, Lucia Regecová by se dříve snažila být méně od rány. „V advokacii jsem si to mohla dovolit, v korporátu to ale úplně nejde,“ podotkla. Tzv. netlačit na pilu, nepospíchat a vyzbrojit se vytrvalostí – tak zní ponaučení Kláry Novotné.

„Já bych asi začala dřív být sama sebou, protože si myslím, že to je cesta kupředu, ale člověk k tomu potřebuje určité sebevědomí,“ přiznala moderátorka debaty Jiřina Procházková. Také Tereza Rychtaříková zdůraznila autenticitu. Kromě toho by si více připomínala, že ostatní lidé nejsou stejní, jako ona, nemusejí mít nadšení pro stejné věc, stejný přístup a s tím je potřeba pracovat.