Nakolik se praktická podoba výkonu právních služeb v Česku shoduje s akademickou teorií? Jak studentům práva usnadnit přechod ze střední na vysokou? A co přiměje advokátku, aby po 18 letech změnila kancelář? Pozvání do studia INFO.cz k dalšímu dílu podcastu Právničky přijaly Hana Schützová, vyučující na Katedře právních dovedností na Právnické fakultě univerzity Karlovy, a Tereza Hrabáková z advokátní kanceláře Havel & Partners.
Nový díl podcastu Právničky přivedl do studia představitelky právní teorie i praxe. Čerství absolventi právnických fakult v Česku často podléhají dojmu, že aplikace práva v praxi je na hony vzdálena od toho, co se naučili ve škole. Byl to případ i Terezy Hrabákové. „Když jsem vycházela z právnické fakulty, měla jsme pocit, že neumím vůbec nic a musím se učit všechno od začátku. Mohlo to být tím, že jsem během studií neměla praxi, která je dnes běžná. I u nás ve firmě působí hodně studentů a přijde mi, že jsou připraveni lépe, než jsem byla já,“ říká advokátka Havel & Partners.
Hana Schützová se ve věci pokračující „harmonizace teorie a praxe“ považuje za optimistku. „Myslím, že v tomto ohledu se vzdělávání rok od roku zlepšuje. Sama jsem ze školy také odcházela s pocitem, že nejsem připravená. Teď doufám, že stále více studentů odchází s tím, že jim fakulta dala to, co v praxi budou potřebovat. Nejde přitom jen o znalosti, ale také o schopnost právo nějakým způsobem aplikovat,“ myslí si.
Přinášet to potřebné
Vedle toho, že vyučuje na Katedře právních dovedností, u jejíhož zrodu též stála, je Hana Schützová také zakladatelkou Study Hubu a studijních kruhů, což jsou programy na podporu studijních dovedností při téže katedře. Studentům je tak skutečně velmi blízko. „Svou roli vnímám tak, že jsem tím, kdo na fakultě studentům přináší to, co v danou chvíli vnímáme jako potřebné. Při zakládání Study Hubu a studijních kruhů jsme vycházeli z obvyklých potřeb studentů prvních ročníků, protože přechod ze střední školy na vysokou je přeci jen velká změna. Tak chceme, aby pro ně studium bylo efektivní a příjemné,“ přibližuje Hana.
Tereza Hrabáková se ve své advokátní praxi specializuje na oblast duševního vlastnictví, zejména ochranných známek, průmyslových vzorů, užitných vzorů a patentů a na nekalou soutěž. Profesně se tak stýká hlavně se dvěma skupinami klientů. Do té první patří ti, kteří se cítí buď kráceni na svých autorských právech, nebo jsou v podezření, že krátí práva někoho jiného. „Druhou linii pak tvoří zakladatelé startupů nebo i zavedené společnosti, které vymýšlejí nový produkt nebo službu, chtějí to nějak nazvat a nás se ptají, zda mohou,“ říká Tereza s tím, že v případě mladých firem, které nemají s ochrannými známkami žádné zkušenosti, je na místě větší obezřetnost než u zavedených společností.
Tuto specializaci si Tereza vybrala sama. Autorské právo ji zajímalo už na škole. „Co je ochranná známka, jsem na fakultě nevěděla, ale autorské právo mě lákalo. Zároveň jsem původně nechtěla jít do advokacie a narazila jsem na inzerát, že Úřad průmyslového vlastnictví hledá právníky, tak jsem se přihlásila, tam objevila ochranné známky a s nimi pole netušených možností. Mnohokrát jsem měla pocit, že bych mohla dělat něco jiného, ale zůstávám u tohoto. Baví mě to,“ vysvětluje Tereza Hrabáková.
Poslední šance
Hana Schützová pochází z učitelské rodiny a pedagožkou chtěla být odmala. „Tatínek, sám učitel, si ale nepřál, abych šla na pedagogickou fakultu, tak jsem šla na práva a už během studií se zapojila do programu Street Law, v rámci kterého studenti chodí vyučovat právo na střední školy. To byl pro mě první kontakt s výukou. Když jsem pak nastoupila na fakultu na doktorát, lákala mě možnost v učení pokračovat. K tomu přicházely další a další možnosti, takže jsem na fakultě zůstala a učím tam dosud,“ dodává Hana s tím, že si za studií vyzkoušela i praktickou stránku advokacie, a přestože jí to přišlo zajímavé, touha učit byla vždy silnější.
Tím, co Terezu Hrabákovou nakonec přivedlo do advokacie, byla jistá strnulost státní správy. „Po dvou letech na Úřadu průmyslového vlastnictví jsem zjistila, že státní správa pro mě není vhodná svým tempem. Říkala jsem si, že chci řešit problémy klientů, a stála před rozhodnutím, zda jít do advokacie, nebo dělat něco úplně jiného. Viděla jsem inzerát advokátní kanceláře, která se specializovala na patenty a ochranné známky, že hledá koncipienta. Tak jsem se přihlásila a zůstala tam 18 let,“ rekapituluje advokátka Havel & Partners s tím, že měla poslední šanci se posunout dál. „Mé předchozí působiště se specializovalo výhradně na průmyslové vlastnictví a nekalou soutěž a chtěla jsem zkusit ještě něco dalšího. Věděla jsem, že kancelář Havel & Partners dělá vše, takže se určitě setkám s věcmi, které jsem dosud nedělala, a určitě mě to posune dál, což se stalo,“ přemítá Tereza.
Pokud jde o zapracovávání novinek a inovací v oboru, katedra právních dovedností má podle Hany na právnické fakultě specifické postavení. „Jelikož nezastupujeme konkrétní oblast právních služeb, je jednou z našich rolí didaktická podpora vyučujících, případně pedagogický náhled na právo. Fakulta dělá ohromné pokroky, o kterých se mi v dobách mých studií ani nezdálo. A jsem ráda, že i my máme se svými projekty podporu vedení. Ale není to tak, že bychom si mohli říct, že máme hotovo,“ říká Hana.
Jakou zkušenost má Tereza Hrabáková s nastupující generací advokátů? Jak Hana Schützová vnímá (ne)vděčnost svého kantorského povolání? A co by účastnice podcastu dělaly, kdyby nedělaly to, co dělají? I to se dozvíte v podcastu Právničky.
Comments